P	Ú	S	Č	P	S	N
30	31	1	2	3	4	5
6	7	8	9	10	11	12
13	14	15	16	17	18	19
20	21	22	23	24	25	26
27	28	29	30	31	1	2

LISOVICE

LISOVICE leží západně od Zlonic podél Zlonického potoka. Na návsi je rybníček. Na vznik názvu obce existují dva názory, jak uvádí Libor Dobner ve Slánských listech: ves čeledi Lisových (Ant. Profous: Místní jména v Čechách) nebo lisování vína (Jindřich Hulinský).

Archeologické nálezy. Na katastru Lisovic byo objeveno několik lokalit, které dokládají osídlení od doby bronzové až do časného středověku. Oprávněně lze však soudit, že osídlení sahá až do mladší doby kamenné. Významné nálezy byly získány v roce 1952 při hluboké orbě na polích směrem k Vyšínku (č. parc.92 – 96, 97/1). Na ploše asi 5,5 ha bylo zjištěno osídlení z mladší a pozdní doby bronzové (asi 1 300 – 800 let př.n.l.), z doby laténské (3.stol. př. n. l.) s doklady výroby sapropelitových (švartnových) náramků, ze starší doby římské (1. stol. n.l.) a z doby slovanské ( 8. –9. stol.n.l.).

Tyto nálezy jsou uloženy v PAD ve Zlonicích a ve Vlastivědném muzeu ve Slaném (A. Knor, Památky archeologické 45, 1954, str.281 – 303).

V letech 1896 – 1897 prozkoumal J. Felcman ojedinělý hrob ze starší doby bronzové na poli č.parc. 245 , několik hrobů ze starší doby římské (1.stol.n.l.) a několik hrobů patrně časně středověkých. Z nálezů, které jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, je nejzajímavější bronzové vědro, které sloužilo jako popelnice.

U silnice do Zlonic byla nalezena medaile císaře Commoda (Libor Dobner cituje Ferdinanda Velce) a „Na ladech“ byl nalezen stříbrný denár ze stejné doby (uvádí V.Verner ve sborníku Páleček).

Písemné doklady . První dochované doklady dokazují existenci obce na počátku 14. stol., kdy se uvádí Dětřich (Dytrich) z Lisovic a další zmínka o Lisovicích je z r. 1380.

Pak si osadu nebo její části předávali různí majitelé: páni z Telců, Bořita z Martinic, město Slaný, pražská kapitula, Třebíz, Klobuky, Vraný…To vše během 14. až 17. stol., ale ještě roku 1867 se v Knize pro obec Lisovice píše o „Wranské vrchnosti“.

Dvojí opis „narovnání“ mezi faráři z 19. století dokládá změny i ve farnostech. Věřící patřili v 17.století ke Dřínovu a po zrušení fary ve Dřínově ke Kvílicům. Nikdy nespadali pod farnost Zlonice.

Výpis z dokumentů, uložených v Archivu Slaný:

KNIHA PRO OBEC LISOVICE 1809 – 1867. První stránky byly pro mne nečitelné – z dalšího vybírám:

N 2 (čp.2) Jos. Votočka, N4 Jos.Cífka, N 10 Jan Pražák, N 13 Nowak.

Výdaje v r.1867 : „od spravi lavky Cífkovi a Kovačovi,…za dřjvi Wranskej vrchnosti,… za komisi inžjnirovi skrza hřbitov v Dřínově, za vokopani stromů Zázvorkovi,..“

PAMÁTNÍ KNIHA

obsahuje zápisy od r.1830 do r. 1902. Psána je r.1878.

1790: velký oheň
1830: narovnání mezi faráři
postaven mostek přes potok
1837: ve středu obce postaven litý kříž na kamenném podstavci
1843: koupeno dřevo na stavbu kapličky a obecního domku
1846: postavena kaplička
1848: vysázena zahrádka pod rybníčkem
1851: dala se dělat skládací mapa obce knížecímu praktikantovi Dostálovi
1852: a/ přečíslování domů, v některých případech změna majitele:
čp.2 Peterka Ant., čp.4 Cífka Martin, čp.6 Driják, čp.7 Vopršal Kašpar,
čp.8 Stříbrný Jiří, čp.10 Pražák Ján, čp.11 Tvrdek Martin,
čp.13 Novák Fr., čp.14 Opat Ant., čp.18 nový občanský domek
vysázeno 432 ovocných stromků,
1859: vysázeny topoly od velkého mostku ke kovárně, postaven druhý mostek
1866: velký mráz v květnu – zmrzlo ovocedo „vojny“ Rakouska s Pruskem musely dva páry koní na přípřež – na dní s nimi odjeli Tvrdek s Cífkou a na 63 dní Vopršal s Pražákem, ale nic neobdrželi.
„Prusové se chovali slušně, jen choleru tu nechali: zemřeli na ni čtyři dospělí a dvě děti.“
1868: stavba silnice Zlonice – Klobuky
velká červivost jablek - pěstovala se tu jablka panenská a míšeňská
1870: vyměřování dráhy Praha – Duchcov . Původně byla stanice vyměřena u Lisovic, ale „na žádost zlonických občanů byla přeložena na panské pole u Zlonic“. Výkup pozemků (Cífka, Peterka, Novák, Tvrdek, Vopršal). Práce pokračovaly velmi rychle.
1872 : povodeň 25. května způsobila velké škody
1873: velká nouze o práci
1874: 15.května padal sníh, 28.června padaly kroupy jako holubí vejce
1882: přívalové vody se valily přes silnici a most,
10.července padaly kroupy, obilí se kazilo i na sýpce
1883: do Prahy začaly jezdit „divadelní“ vlaky z celé země – např.ze Zlonic cel kem 650 účastníků!
1888: založený požár stodol rozhodl o koupi hasičské stříkačky
1889: opět povodně
1893: manželé Vopršalovi postavili hospodu čp.25 u nádraží – začalo se šenkovat 15.srpna na zlonickou pouť
1900: dlouhá zima, chřipka
1902: velká vichřice 30. a 31. března

KNIHA K ZAPISOVÁNÍ POJIŠTĚNÝCH K OHNI v letech 1850 – 1881

spojených obcí Lisovice a „Višínek“.

Poplatky byly ve stříbře.

Některá jména se shodují se jmény, uvedenými r1852, některá patří občanům Vyšínku.

Jirkovský V. („ostávací stavení, ovčín, dřevěná pavlač, stodola“), Černý Jos., Hromada, Minařík, Hořejší, Uhlík, Bába, Jirkovský Jan čp.16, Dragoun V. čp.1, Peterka čp.2, Cífka Martin čp.4, Pražák Jos. Čp.5, Dryják Ant., Vopršal čp.7, Pražák Jan čp.10, Tvrdek Martin čp.11, Štrejbl, obecní domek – Mrázek Ján, Křivohlávek, dvě jména nečitelná, Pek Jos., Stříbrný Jiří, Opat Ant.čp.14, nový občanský domek čp.18, Jelen Ant., Minařík Matěj, r. 1859 zapsán kovář Svítek a r.1868 připsáni Křivohlávek a Trnobranský.

POKLADNÍ DENÍK z let 1934 – 1941.

V deníku jsou zapsáni občané, kteří dostali pokutu za polní pych, poplatky z husí, vydání příspěvku 72,- Kč za poškození povodní r.1940, poplatek p. Hajsmanovi za kování vojenských koní,..

TRESTNÍ REJSTŘÍK z let 1910 – 1949.

Tresty za krádeže a polní pych (vyměřeno 24 nebo 48 hodin, ale i těžký žalář a ztráta volebního práva). Amnestie navracela zachovalost. Jména neuvádím, ale pro zajímavost alespoň zaměstnání: hostinský v Lounech, dílovedoucí, řezník, čtyři jména nejspíš z jedné rodiny, ale i četník SNB, odsouzený r.1946 ke třem měsícům vězení. Uvedeno je celkem 15 jmen.

Existuje prý také KRONIKA rodiny a obce, kterou psala p. Sulková.

Stavební památky. V seznamu nemovitých kulturních památek Slánska není obec uvedena, ale v některých písemných materiálech je hodnocena lidová architektura z 18. století. Zachovalo se čp.10, hospodářská budova a klasicistní zděná patrová chalupa čp.18 z 19. stol. Domek z r.1721 je stále obýván.

Kříž a kaplička na návsi:

Litý kříž na kamenném podstavci byl postaven r.1837. Roku 1843 bylo dovezeno z Lužné dřevo na postavení kapličky. Kaplička dřevěná byla postavena r.1846 a zděná roku 1915.

Obyvatelstvo:

V r.1380 tu je uváděn poplužní dvůr, manský k pražskému hradu, v r.1547 dvory tři. Ve výhostech zlonických (1595 – 1631) se uvádí jméno Petr Humhala.

R.1712 je mezi studenty slánského gymnázia uveden Šimon Beránek z Lisovic.

Po publikaci patentu o náboženské svobodě se ve Slaném r. 1782 jako první dal zapsat švec z Lisovic Horejsek. Z roku 1861 existuje vysvědčení Martina Tvrdka (viz příloha).

Roku 1887 měla obec 18 domů se 159 obyvateli českými, náboženství katolického.

V záznamech často figurují zástupci rodu Vopršalů, např.r.1886 najal dvůr Velký Páleč, r.1888 koupil jednu usedlost v dražbě, r.1893 postavili hospodu čp.25 u nádraží, při silnici od zlonického nádraží ke Dřínovu vlastnili cihelnu s produkcí 100 tisíc výrobků za rok. „ Po r.1924 byl rozparcelován velkostatek ve Stradonicích mezi obyvatele Stradonic, Pálečku, Vyšínku, Lisovic a Dřínova. Zbytek byl přidělen Jonákovi a ten ho směnil s Vopršalem za jeho majetek v Pálči. Vopršal ho ale ztratil následkem nestřídmého života a v r.1928 na něho byla uvalena nucená správa akciového cukrovaru v Klobukách“.

V kronice Zlonic se uvádí r.1919 jméno legionáře Vladimíra Cívky.

Do roku 1920 měla obec Lisovice společné vedení s obcí Vyšínek. Obce musely požádat ministerstvo vnitra o zrušení tohoto svazku.

Pamětníci vzpomínají, že dříve drželi více pohromadě. Slavili svátky jednot-livých občanů, starali se společně o pěkné prostředí obce, taneční zábavy v hostinci se obvykle protáhly. V obci byl i dostatek pracovních příležitostí na statcích Vopršala ( Malypetra, Fulika), Tvrdka a Šnajbergra. Zemědělští dělníci bydleli v Chumberkách a ve špejcharu. Po dvě generace fungovala kovárna Haismanů. Nejstarší z nich získá-val zkušenosti po světě – byl i ve Švýcarsku a Rakousku. V kovárně pak kromě běžné práce vyráběl i pluhy a ohnivzdorné pokladny. Měl přiznáno několik patentů. Ke kovárně patřil hostinec s předzahrádkou pro hosty. Později byly v obci dílny Státního statku Zlonice, a to sedlářská, kovářská a pro opravy elektrických zařízení. V hospodě byla kuchyň Státního statku. Po určitou dobu byla v obci otevřena malá prodejna, jindy tam zajížděla prodejna pojízdná.

Místní národní výbor byl v jednoposchoďové budově v místě, kde se silnice stáčí ke Zlonicům.

Roku 1960 se Lisovice připojily ke Zlonicům. Na základě usnesení rady MNV ve Zlonicích byla 1.7. 1960 zvolena osadní rada. Předsedou byl Josef Olbricht, zapisovatelem Josef Endrle, dalšími členy byli p. Toula, Sochor, Trník, Lóflerová, Hladíková, Hora. V roce 1979 byl napřímen Zlonický potok a vykáceno stromoví (vrby a olše). V části mezi obcí a stradonickou mlýnskou nádržkou je rozsáhlý rákosový porost.

V současné době má obec 28 domků, obydlených stálými obyvateli, ale přibývají i noví usedlíci a chalupáři, kteří si zvelebují své domky. Náves s rybníčkem a opravenou kapličkou byla pěkná do doby, než vichřice roku 2003 poškodila vzrostlé stromy i telefonní automat.