• Slide panorama

    Městys Zlonice a čtyři přidružené části, konkrétně to jsou: Břešťany, Lisovice, Tmáň a Vyšínek.

  • Slide Kostel

    Významný barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Dokončen r.1744 F.M.Kaňkou.

  • Slide Vyšínek

    Přidružená část Zlonic – obec Vyšínek.

  • Břeštany

    Přidružená část Zlonic – obec Břešťany.

  • Tmáň

    Přidružená část Zlonic – obec Tmáň.

  • Lisovice

    Přidružená část Zlonic – obec Lisovice.

  • Děti na hřišti

    Nově vystavené dětské hřiště.....

  • Hřiště

    ...kde naleznete např. šplhací věž, houpačky,prolézačky,padací most,pískoviště a mnohem víc.

  • Památník A. Dvořáka

    Barokní špitálek na jižním konci Zlonic byl v roce 1954 přeměněn na Památník A. Dvořáka.

  • Panorama vlak

    Zdejší železniční stanice se nachází nedaleko železničního muzea.

  • Železniční muzeum

    Železniční muzeum Zlonice je projektem zaměřeným na oblasti historie železniční dopravy.

  • Knihovna

    Městská knihovna vám nabídne nejen knihy, ale také možnost připojení se na internet.

  • Obřadní síň

    Využijte prostor nové Obřadní síně jako místo, kde si řeknete své "ano".

VYŠÍNEK

vloženo: 27.04.2011 |

Nejstarší historie obce: Podle RNDr K.Žebery byl Vyšínek jednou z menších sopek na Podřipsku v době třetihor.

Archeologické nálezy:
Ojediněle nalezené broušené kamenné nástroje svědčí o osídlení okolí dnešního Vyšínku již v mladší době kamenné. Mezi významné archeologické nálezy patří kostrové hroby ze starší doby bronzové (kultura únětická, asi dva tisíce let př.n.l.), odkryté jižně od obce na pozemku č. parc. 40 v kamenolomu v r. 1904 . Hrob částečně zapuštěný do pískovcové skály obsahoval skrčenou kostru na pravém boku, orientovanou od jihu (hlava) k severu (nohy) s bronzovou jehlicí a náramkem. 
Další hroby byly odkryty v r.1910 na parc.č.30: údajně mělo být nalezeno při kopání písku šest hrobů – z toho dva kostrové, patřící kultuře únětické, a čtyři žárové s náramky a nádobkami – stáří těchto žárových hrobů nelze určit, protože se nálezy nedochovaly. 
Významný nález ze starší doby bronzové byl učiněn za první republiky na poli p.Václava Jirkovského při silnici Vyšínek – Lisovice. Hrob obložený kameny obsahoval skrčenou kostru s nádobkou, bronzovou dýkou, jehlicí, dvěma spirálovitými náramky a čelenkou z bronzového plechu. Nález je uložen ve sbírkách PAD ve Zlonicích spolu s nádobou z období stěhování národů (5. – 6. stol.n.l.), nalezenou také ve Vyšínku.

První písemná zmínka: o existenci osady je z r.1263: „ Nejvyšší sudí Číče, založiv kapli při hradě pražském, nadal ji statky ve Vyšínku“.

Vyšínek leží na kopci 2 km severozápadně od Zlonic. Dnes je to vesnička se 47 čp. a dvěma bytovými domy ze 70.let. Má pěknou náves, kde jsou vzrostlé stromy. Obec patří školou ke Zlonicům, přifařena je na Vraný a Slaný (podle církve), hřbitov je v Pálči – tak se uvádí v zápise r. 1920. U rybníka byla studánka s dobrou nakyslou vodou, zvanou „šamanda“. Pak byla uzavřena a nahrazena studnou na návsi. Začátkem 18.století tu jsou dvě usedlosti potažní a jedna chalupa, od r.1777 tu žije rod Jirkovských na statku č.1.
V Knize pojištěných pro obec Lisovice a Vyšínek se uvádějí požáry, z nichž první v r.1852 měl spolek problém zaplatit, ale dodržel smlouvu. Obec postihlo také několik živelných pohrom. V tomto století došlo také k této události: „V národním uvědomění podepsali občané ze Zlonic,Břešťan a Vyšínku (V.Jirkovský a J.Minařík) memorandum proti zatýkání českých národovců a poslali ho do Národních novin. Byli odsouzeni v Praze ke 14 dnům tuhého žaláře se dvěma posty. Rozsudek byl potvrzen i po dvou odvoláních, zavřeni byli ve slánské věznici“. R.1870 se začala stavět železnice, a proto byl nedostatek nádeníků. (Robota byla od r.1848 zrušena). Občané měli také zájem o stavbu silnice Vyšínek – Lisovice a Vyšínek - Dřínov. První se nedokončila - zůstala jen upravenou cestou, a druhá se dostavěla jen k nádraží.
První roky dvacátého století byly poznamenány přírodními pohromami: v dubnu bylo půl metru sněhu, jiný rok vichřice odnesla „ lehkou prsť s umělými hnojivy“, jak je zaznamenáno v kronice.

Obyvatelstvo:

Obce Lisovice a Vyšínek měly dříve společné vedení : když byl starostou J.Pražák z Lisovic a radní V.Jirkovský z Vyšínku - byl úřad v Lisovicích, pak byl starostou Al. Jirkovský z Vyšínku – proto opět úřad ve Vyšínku. ( Tento svazek obcí byl zrušen po žádosti občanů na ministerstvu vnitra r.1920). 5.3.1910 byl založen Sbor dobrovolných hasičů (17 činných).Prvním velitelem byl Jos. Michl. Kromě své povinnosti pro obec pořádali také divadelní představení a taneční zábavy - a to v hostinci č.11.Koncesi měl Fr. Kratochvíl, pak Jos. Prokop.

Jak občané prožívali počátek první světové války? „Atentát přijat radostně, ale odesláním ultimáta Rakouska-Uherska bratrskému Srbsku zavládla stísněná nálada - zvl.v řadách záložních vojínů. Napětí vyvrcholilo 26.7.- neděle ráno, kdy Srbsku vypovězena válka a v poledne vyvěšeny mobilizační vyhlášky. To byl povolán 8.pražský armádní sbor, v pondělí ráno už všeobecná mobilizace.“ A rok 1918? „Na výzvu vlasteneckého spolku na podporu strádajících Čechů omezovali zemědělské dodávky státu, aby zbylo na potřebné. Očekávalo se zhroucení říše. 28.října před polednem nastal jásot…hloučky občanů pospíchaly do Zlonic, Slaného i do Prahy.“
Rok 1919 zastihl obec v nepříjemné politické a třídní nevraživosti. Následovaly volby, poslední ve svazku Lisovice – Vyšínek. Starostou byl zvolen Petr Hořejší za stranu sociálně demokratickou a pak jen pro Vyšínek Jos. Prokop a rada (7 soc.dem. a 2 agrární strana).Také v příslušnosti k náboženství došlo po jedné z přednášek ke změnám. Navíc v prosinci komunističtí zaměstnanci dvora na tři dny zabrali dvůr Kinského – neobešlo se to bez soudu.
R.1924 se uskutečnila  parcelace dvora v rámci pozemkové reformy. O nabyvatele pozemků se snížil počet zaměstnanců u dvora a z obce navíc odešlo 14 osob. To bylo v obci ještě asi 200 obyvatel, ale do konce století se pokles zastavil na 83.

Proces elektrifikace oslovil občany hned v r.1921, ale projekt se neuskutečnil, takže za čtyři roky si ustavili sami družstvo pro rozvod proudu (předsedou byl Václav Jirkovský).

Zajímavé je složení obyvatel podle národnosti a podle zaměstnání r.1930:

194 Čechů, 3 Slováci a 1 Němec.
77 při zemědělství, 2 truhláři,1 zámečník,8 zedníků,1 hostinský,2 obuvníci,1 v pivovaře,1 cestář.


V roce 1930 byla založena obecní knihovna v č.1. Dodnes je funkční, jen fond obměňuje rodina Voříškova ve střediskové knihovně. Roky 1934 a 1935 poznamenalo sucho – první rok dostali zemědělci podporu, další rok už ne, protože fondy byly vyčerpány.

Období let 1937 – 1945:

„V den pohřbu T.G..Masaryka se nepracovalo, umíráček zvonil celou hodinu.

24.září 1938 obcí procházely davy vojska do pohraničí. Nastoupilo také 14 vojínů z obce.

R.1939 znamenal v celé republice rozpuštění politických stran, ale na německý nátlak musili všichni být členy nově založeného Svazu Národního Souručenství, mládež byla organizována v Kuratoriu. Z pohraničí přišli dva lidé. Z knihovny byly odebrány vlastenecké knihy. Potraviny byly na lístky, povoleno 15 cigaret na týden. Pak se začalo prodávat na černém trhu.

V r.1940 na poli přistála před bouří 4 německá letadla. Ve válečném roce 1942 byli perzekuováni tito občané: na práci do Německa byli posláni K. Miltr, Mir. Prošek, Ant. Ševčík, Jos. Vítek a Bož.Vítková. Roku 1943 gestapo vykonalo důkladné prohlídky zatajovaných zásob. Vězněna v Eisbachu do 15.4.1945 byla A. Babická., v Bavorsku Fr. Beránek a Fr. Hain (Fr. Hain tam zemřel). V. Lemoch byl vězněn v Jihlavě osm měsíců. Říjen toho roku znamenal přidělení 18 německých uprchlíků do čtyř usedlostí. V následujícím roce v únoru začaly nad vsí létat americké letouny - při jednom zpětném letu odhazovaly přítěž (bomby). Od března do obce docházeli ruští vojáci, kteří utekli z táborů. Místní občané jim dávali potraviny. Na podzim se ukryli před deštěm tři ruští zajatci ve stodole Kulhánků… Na zákopové práce bylo z obce nasazeno sedm mužů“. O roce1945 je v kronice zápis: „Dne 5.května zaznělo z radia : Praha volá! Je mírný déšť. Lidé jsou rozrušeni, žádné zbraně zde nejsou. Noc byla dlouhá, volání o pomoc v radiu zní dále. V neděli a v pondělí ještě žádné zbraně nejsou, až v úterý jsme přinesli ze Zlonic několik pušek a nábojů. Postavili jsme na silnice překážky, vozy, ježky, brány a na všech okrajích obce se držely ozbrojené hlídky. V našem katastru bylo pochytáno 32 vojínů německé armády. První auto s ruskými vojáky přijelo od Jarpic. Později se jich tu několik také ubytovalo, a to v lesíku s koňmi a ve statku u Kulhánků.“

11.5. byli na slavnostní schůzi ohlášeni starostou obce Jos. Prokopem členové Národního výboru, který nahradil výbor obecní. Prvním předsedou byl V.Beránek ,po dvou měsících ho nahradil Old. Beránek. (Politické strany v obci: komunistická, sociálně demokratická, národně socialistická a lidová).

V obci je na práci 12 Němců. Do pohraničí se odstěhovalo osm občanů.

Poválečné roky – to byla především péče o obec: ze sbírky byla pořízena motorová stříkačka, z obecního a hasičského příspěvku telefon.

Předsedou byl Fr. Zíma.

R.1948. Došlo k parcelaci zbytkového statku Kulhánka, pak k zestátnění. Byl zvolen Akční výbor NF s předsedou J.Černým. Rozešly se strany národně socialistická a sociálně demokratická. Byl založen honební výbor.

R.1950: Státní statek tu obhospodařoval 54 ha orné půdy, pak „převzal“ 50 ha hospodářství Jirkovských a později hospodářství Jiř. Sladkého i s inventářem. Soukromě hospodařilo 24 zemědělců.

V roce 1960 byla obec Vyšínek se 120 obyvateli připojena k obci Zlonice.

Předsedou první osadní rady byl Zd. Slánský, členy pp. Faigl, Lemoch, Beránek, Šnajdr, Špalek, Březinová a Miltrová. V akci „Z“ byla tehdy vybudována částečně kanalizace povrchové vody.

Současnost:

Dnes má Vyšínek 47 čp., dva bytové domy. V práci pro obec se angažuje ing. H.Voříšková (Jirkovská). Dobře prosperovala stavební firma Novotný - nyní ji má v pronájmu ing. Heřman (Slaný). Krámek se smíšeným zbožím (v současnosti zavřený) více než 20 let vedla p. Květa Jermanová. Statek Kulhánků se špýcharem, starým 300 let, udržuje p.Vitoušek. P. Karafiátová je majitelkou firmy Aranka (hypoterapii a aktivity pro romské děti vede ve statku Kulhánků).

Fotky:

Na severozápad od Zlonic leží obec Vyšínek. Ke Zlonicům byla připojena v roce 1960.

Na této stránce si můžete prohlédnout pár fotek této malé obce. Budeme rádi, když nám pošlete nějaké další zajímavosti o Vyšínku.

 

Naposledy změněno pátek, 03 únor 2012 14:54

Fotogalerie

Rychlé aktuality

Rybářské závody

Vloženo: 07.08.2017

Transparentní účet

Vloženo: 11.03.2015

Bezpečnost v obci

Vloženo: 09.03.2015

Rozklikávací rozpočet

Vloženo: 19.11.2014

Kontaktní spojení

Městys Zlonice
Náměstí Pod Lipami 29
273 71 Zlonice
Telefon:
+420 312 591 101
E-mail:
o.zlonice@email.cz

 Městys Zlonice - idatabaze.czMěstské, obecní úřady - idatabaze.cz

Úřední hodiny

Úřad Městyse Zlonice

Pondělí: 7:00-11:00, 12:00-17:00
Středa: 7:00-11:00, 12:00-17:00

Důležité kontakty

  • Městys Zlonice-Místní hasičský sbor

    Tel.: 312 591 101, 312 591 102

  • IZS

    Tel.: 112

  • Lékařská pohotovost

    Tel.: 155

  • Ohlašovna požáru

    Tel.: 150

  • Policie ČR

    Tel.: 158

  • Elektrické rozvodné závody

    Tel.: 840 880 860

  • Vodárny Slaný

    Tel.: 312 522 319

  • Plynárny Kladno/Slaný

    Tel.: 1239

Anketa

Jste pro setrvání Městské policie ve Zlonicích ?